Vzhledem ke své velikosti i původnímu využití je bernský salašnický pes vhodnější    pro život na venkově a v rodinných domech než v městské panelové zástavbě, vždy    ale záleží na majiteli a množství času, který je schopen a ochoten svému psu věnovat.    Ani ta největší zahrada totiž není dostatečnou náhradou za lidskou společnost. (O    absolutní nevhodnosti trvalého umístění v kotci se tu snad ani nemusíme zmiňovat,    tam berňák se svojí potřebou kontaktu s lidmi vyloženě trpí.)

Toto plemeno roste rychle, ale právě v období intenzivního růstu jej nesmíme překrmovat    a tím zbytečně zatěžovat vyvíjející se pohybový aparát. Právě nadváha spolu s tělesným    přetěžováním (časté chození po schodech, neúměrná zátěž, běh vedle kola) a nevhodným    povrchem, po kterém se štěně pravidelně pohybuje (kluzké podlahy) bývají hlavními    příčinami obtíží s klouby. Přibližně okolo jednoho roku je růst do výšky prakticky    ukončen, pes se však ještě vyvíjí, mohutní, a to až do věku dvou let u fen, u psů     je to ještě déle. Bernský salašnický pes sám o sobě příliš velkou aktivitu nevyvíjí,    většinu času v klidu odpočívá a pozoruje okolí. To se však změní v okamžiku, kdy    majitel vezme do ruky vodítko a jde s ním na procházku, kde se může berňáček volně     pohybovat a seznamovat se s okolím.

Jak již bylo řečeno v úvodu, bernský salašnický pes potřebuje nejen kontakt se svými    lidmi, ale také pravidelné zaměstnání. Berňák je velmi vnímavý a učenlivý pes, bez    problémů zvládá základní zkoušky poslušnosti, můžete mu bez obav svěřit hlídání    vašeho domu. Úspěchy slaví i jako záchranářský pes, většinou miluje vodu, takže    vhodné jsou i vodní práce. Díky učenlivosti a ochotě spolupracovat se svým pánem    už nejednou stanul na stupních vítězů v dogdancingu a takové tahání vozíků -     co může být lepší, než práce, pro kterou byl od pradávna používán.

Je však třeba si uvědomit, že bernský salašnický pes se nevyvine v dobromyslného     "medvěda" jen tak náhodou. Při nedostatečné výchově se z roztomilého    klubíčka chlupů může velmi rychle stát tvrdohlavý pes vládnoucí celé domácnosti.    A přitom stačí tak málo. Bernský salašnický pes je velmi inteligentní a učenlivý    a potřebuje láskyplnou, ale důslednou autoritu svého člověka. Pouze v případě, kdy    se mu dostane pečlivé socializace a následné výchovy budeme mít psa, jakého jsme    si vysnili.

Je třeba se ještě zmínit o dlouhé srsti bernského salašnického psa, která sice nevyžaduje     žádnou speciální úpravu střihem či trimováním, je však třeba ji pravidelně česat    a kartáčovat. Musíme se také smířit s tím, že přes neustálý úklid budeme po domě     nacházet psí chlupy - to je ale ta nejmenší daň, kterou platíme za soužití    s tímto báječným a milujícím psím společníkem.